Mars je čtvrtou planetou od Slunce, sedmou největší.

Mars byl znám již od prehistorických dob. Stále je favoritem spisovatelů sci-fi a nejvhodnějším místem (kromě Země)ve Sluneční soustavě pro lidské osídlení.


Dráha a rotace
Stejně jako v případě Země, nastává na severní polokouli Marsu zima tehdy, když je planeta poblíž perihélia a dopadá na ni intenzívnější sluneční záření. Výsledkem toho je pak mírnější celkové klima na severní polokouli než na polokouli jižní.

Těleso planety
Na pólech planety jsou bílé kruhové skvrny, připomínající ledovce zemských pólů. Zásadně odlišná je však dominující barva obou planet - naše Země je při pohledu z vesmíru převážně modrobílá, zatímco Mars je nápadně červený. Příčinou jsou oxidy železa v povrchových vrstvách hornin Marsu. Mars má mnohem nižší hustotu než Země - pouze 3,9 g/cm3. Z toho vyplývá, že se formoval v chladnější oblasti mateřské mlhoviny než Země; je sice složen z četných prvků, ale čistého železa obsahuje podstatně méně než Země. Železné jádro Země zaujímá asi třetinu jejího objemu, jádro Venuše asi jednu pětinu a jádro Marsu pouze 4% celkové hmoty planety.

Nitro planety
Celková mocnost kůry bohaté na hliník a křemík nepřevyšuje 50 km. Hustota jádra dosahuje pravděpodobně 7000 - 8000 kg.m-3 . To zaujímá pouze 4 % objemu planety. S určitostí můžeme tvrdit, že jádro není železné.
rez.JPG(94 kb)

Magnetické pole
Radiační pásy nebyly zjištěny. Silné, ale ne globální magnetické pole existuje v rozmanitých regionech na Marsu. Tyto nenadálé objevy učinila sonda Mars Global Surveyor již pár dnů poté, co se dostala na oběžnou dráhu kolem Marsu. Jsou to pravděpodobně zbytky bývalého globálního pole, které již zmizelo. To může mít velký význam pro odhalování vnitřní struktury planety a pro objasnění historie její atmosféry a tudíž i možnosti dřívějšího života na ní. Takže magnetické pole je velmi slabé. Jeho intenzita je 7 - 10 krát větší než intenzita meziplanetárního mag. pole. Osa magnetického dipólu je skloněna vzhledem k ose rotace o 20o.

Mytologie
V římské mytologii byl Mars bůh války (jeho řeckým protějškem byl Arés). Planeta pravděpodobně dostala své jméno dík svému rudému zbarvení; o Marsu se často hovoří jako o "Rudé planetě". Malá poznámka: Římský Mars byl původně bohem zemědělství, než došlo k jeho ztotožnění s řeckým Arésem - tento symbol by měl být preferován při podpoře myšlenek kolonizace a terraformingu Marsu. Rovněž jméno měsíce března (v anglosaských a románských jazycích) je odvozeno od jména Mars.